Kočka birma – historie plemene
Existuje mnoho různých verzí příběhů popisujících původ plemene birma. Jak kočky birma získaly přídomek „posvátné“ či „svaté“? Vypráví se, že tyto kočky žily po staletí v naprosté izolaci v chrámu v jihovýchodní Asii, v dnešním Myanmaru (dříve Barma). Vypráví se, že birmy získaly své bílé tlapky a modré oči poté, co se dotkly jednoho z kněží tohoto chrámu, ležícího na smrtelné posteli; svatost mnicha tak přešla na ně, a jsou proto označovány také jako „posvátné“ či „svaté kočky birma“. S jistotou víme, že kočky z tehdejší Barmy (v různých jazycích také Burma nebo Birma) se do Evropy dostaly kolem roku 1900. Zprávy o tomto plemenu se objevily již ve 20. letech minulého století ve Francii a v roce 1925 zde bylo toto plemeno oficiálně uznáno.
Kočka birma – vzhled
Vzhledem připomínají tyto kočky kombinaci siamských a perských koček. A skutečně – na počátku plemenného chovu stály především siamské kočky, perské kočky s odznaky a francouzské kočky s bílými tlapkami. Dodnes patří bílé tlapky spolu s odznaky a s modrýma očima k typickým znakům koček birma. Pokud máte rádi kočky s dlouhou načechranou srstí, s birmou si přijdete na své! Specialitou těchto modrookých krásek je himálajské zbarvení – podobně jako siamské a barmské kočky mají na hlavě, nohou a na ocase výrazně tmavší odznaky.
Kočka birma – velikost
Do jaké velikosti birma v dospělosti dorůstá? Období růstu těchto koček končí ve 24 měsících, kdy birmy dosahují definitivní velikosti. V dospělosti jsou v kohoutku, tzn. měřeno od zaoblených předních tlapek po nejvyšší bod lopatek, vysoké kolem 30 cm. Jedná se tedy o středně velké kočky. Jejich tělo střední váhy je proporčně vyvážené a lehce protáhlé. Ačkoliv birmy zdědily část genů perských koček, jejich hlava není ani kulatá, ani zašpičatělá, a nos není zkrácený.
Kočka birma – hmotnost
Jaké hmotnosti birma dosahuje? Liší se nějak zásadně hmotnost koček a kocourů tohoto plemene? Ve zvířecí říši se samci mnoha druhů snaží na samice zapůsobit svým impozantním vzhledem. Liší se kočky a kocouři tohoto plemene výrazněji svým vzezřením? Kočky tohoto plemene dosahují od 3,5 do 4 kg, zatímco kocouři jsou o něco těžší a váží v průměru 4,5 až 6 kg.
Kočka birma – srst
Nádherně jemná, polodlouhá srst halí birmanské kočky do načechraného závoje. Jejich srst je velmi hustá a chundelatá a vyžaduje pravidelnou péči. Poletují kolem vás chomáčky srsti? Majitelé koček nepotřebují teploměr, aby poznali, kdy se mění roční období – doma mají ten nejspolehlivější ukazatel, jímž je výměna srsti jejich kočky. Pohoda a trpělivost majitelek a majitelů koček v tomto období visí na vlásku, resp. na mnoha a mnoha chloupcích, protože jejich čtyřnohý miláček během něj vymění kompletně celý kožíšek. A platí to i pro birmy. Ty však mají tu výhodu, že jejich podsada je relativně málo vyvinutá. I přesto se u nich během změny srsti nebo v zimě, kdy kočky pobývají ve vytápěných místnostech, mohou objevit lupy.
Barva srsti koček birma
Srst těchto posvátných koček může mít mnoho různých barev, k těm nejběžnějším však patří modrá, čokoládová, lilová a černá (seal). Jako u všech koček s odznaky je základní barva srsti světlejší než odznaky samotné. Obzvlášť často se u koček birma setkáváme s jemným krémovým odstínem s nazlátlým leskem.
POZNÁMKA:
Jedinečným znakem birmanských koček jsou bílé „rukavičky“ na předních tlapkách. Na zadních tlapkách sahá bílá barva o něco výše než na předních.
Délka srsti koček birma
Birmy mají středně dlouhou srst, která je na krku, na zadních nohou a na ocase o něco delší. Jejich srst je specifická tím, že birmy mají poměrně málo vyvinutou podsadu. Srst samotná je velmi hustá, zároveň však hedvábně jemná a nádherně lesklá – vypadá jako načechraný závoj!
Birma – kresba srsti
Plemenný chov zahrnuje výhradně kočky se siamskou kresbou nebo s odznaky. U těchto kreseb jsou odznaky – nazývané „points“ – zřetelně odlišeny od základní barvy srsti. Birmy mívají odznaky především v modré, čokoládové, krémové, lilové nebo černé (seal) barvě, dále mohou být také mourovaté (tabby) nebo s želvovinovou kresbou (tortie tabby). Od ostatních plemen koček s odznaky se však birmy liší svými bílými „rukavičkami“. Pouze tyto kočky mají přední a zadní tlapky bílé.
Oči birmanských koček
Bez ohledu na barvu srsti mají birmy vždy jasně modré oči. Jsou mandlového tvaru a mírně zešikmené, ne však kulaté jako oči perských koček. Oči koček birma vyzařují „modré kouzlo“ – podle standardu plemene je preferovanou barvou tmavý odstín modré. Když se jim díváte do očí, máte pocit, jako byste stáli na břehu hlubokého jezera. Jejich pohled je tak jasný a osvěžující, že ve vás probudí touhu ponořit se do jeho nekonečných hlubin…
Kočka birma – zvláštní znaky
Jedním ze zvláštních rysů koček birma jsou jejich odznaky, nazývané také „points“. Označují tmavěji zbarvené končetiny a nos koček s himálajským zbarvením a dalších koček s odznaky. Birmy však nemají odznaky již od narození: Jejich koťata jsou zpočátku čistě bílá. Odznaky se vybarvují až v průběhu dospívání, někdy až do věku 12 měsíců. Bílé tlapky těchto koček – označované jako „rukavičky“ – patří ke zvláštním rysům tohoto plemene. Skutečně to vypadá, jako by tyto kočky nosily rukavice nebo ponožky, které navíc působivě kontrastují s tmavší srstí jejich silných nohou.
Kočka birma – charakteristické rysy
Nejnápadnějším rysem birmanských koček jsou jejich bílé tlapky. Tyto bílé „rukavičky“ a „ponožky“ na předních i zadních nohou je odlišují od dalších koček s odznaky. V ideálním případě by bílé zbarvení mělo být souměrné na všech tlapkách. Na zadních nohách sahá výše a budí tak dojem, jako by tyto kočky nosily podkolenky. Na rozdíl od předních tlapek má bílá kresba na zadních nohou tvar V a sahá od polštářků až po kotník.
Povaha koček birma
Birmy patří k nejpřítulnějším a nejněžnějším kočičím plemenům. Rády provází „svého“ člověka jak stín. Často si vyberou jednoho člena rodiny, kterému jsou naprosto oddané. Neznamená to však, že k ostatním členům rodiny nemají blízký vztah! Tyto kočky se chovají přátelsky ke všem, a respektují jak děti, tak i jiná zvířata, pokud je respekt oboustranný. Birmy jsou sice povahou klidné, neznamená to však, že celý den prospí. Jako všechny kočky, i ony potřebují vhodný prostor, který jim umožní dostatek pohybu. Nemají rády, když se kolem nich neustále něco děje, jsou však hravé a zvídavé a vždy připravené užít si pořádnou porci mazlení!
Cena koček birma
A cena? Kolik kočka birma stojí? Pokud kupujete od chovatele birmu s rodokmenem, bude se její cena pohybovat od 800 do 1 200eur. Čím to je, že ceny mohou být tak rozdílné? Cena čistokrevných koček se vždy odvíjí od jejich původu, tedy od toho, kdo jsou jejich rodiče. Dále ji může ovlivnit pohlaví kočky a náklady chovatele. Při nákupu birmy by vám měl chovatel vždy předat její průkaz a potvrzení, že je odčervená a očkovaná. Chtěli byste kotě, nebo raději starší kočku? Cenu a náklady na chov kočky může ovlivnit také její věk.
Plemenný chov koček birma
Důležitou roli ve šlechtění těchto koček sehrála Francie. První vyšlechtěnou linii je možné vysledovat právě sem – díky francouzským chovatelům tak kočky birma zdomácněly i v Evropě. S cílem vytvořit solidní základ pro chov těchto koček byly kříženy siamské kočky dvoubarevnými dlouhosrstými kočkami. Ve snaze rozšířit a upevnit základní chov byly po roce 1945 do chovných linií birmanských koček zařazeny také balinéské a perské kočky a kočky domácí. V polovině padesátých let minulého století si birmy podmanily také Velkou Británii. Na konci 50. let se pak staly hitem ve Spojených Státech a v 60. letech i v Německu. V současnosti jsou birmy obecně uznávány jako samostatné plemeno.
Co je dobré vědět o chovu birem a péči o ně
Péče o tyto kočky a jejich chov by měly být vždy v souladu s jejich specifickými potřebami. Jedná se o klidné kočky, které se v případě potřeby rády uchýlí na svá oblíbená místa. Birmanské kočky jsou společenské a potřebují kontakt s jinými tvory, ať už s dalšími kočkami, s jinými domácími mazlíčky nebo s člověkem. Pokud tuto možnost mají, jsou šťastné. Vyrovnaná a spokojená birma vyzařuje absolutní klid. Většina birmanských koček není nijak zvlášť „výřečná“, i ony však ví, jak upoutat vaši pozornost: Okouzlí vás svým pohledem připomínajícím hluboké horské jezero a „výmluvnou“ řečí těla si zajistí, abyste udělali přesně to, po čem touží.
Koťata plemene birma
Koťata birmanských koček se rodí čistě bílá. Kresba na tváři a končetinách se objevuje teprve postupně, a může trvat až rok, než srst koťat na těchto místech ztmavne. Jakmile kočky tyto „odznaky“ získají, nevypadají už jako načechrané sněhové vločky, a stávají se z nich „skutečné“ dospělé birmy! Jedno birmanské kotě je nádherné, ale dvě – nebo dokonce tři – to je prostě paráda! Tyto roztomilé kočky potřebují společnost! Pokud si pořídíte dvě, jste na nejlepší cestě zajistit jim šťastný kočičí život. Příchodem do nového domova pro ně začíná nová životní fáze, která zásadním způsobem ovlivní jejich další život. Je to vzrušující období, během něhož se setkají s důležitými výzvami! Vždyť koťata se nejdřív ze všeho musí zabydlet v novém, neznámém prostředí – a to se ve dvou zvládá mnohem snadněji!
Onemocnění typická pro kočky birma
U koček tohoto plemene se můžeme setkat s hypotrichózou, hypertrofickou kardiomyopatií a s polycystickým onemocněním ledvin. Aby bylo možné tato onemocnění diagnostikovat a léčit co nejdříve, je dobré provést u koček, které vykazují některé z příznaků nebo u nichž existuje pravděpodobnost, že by mohly onemocnět, preventivní veterinární vyšetření. Proč je to důležité? Pokud veterinář stanoví diagnózu co nejdříve a začne s vhodnou léčbou, může zabránit zhoršení daného onemocnění. Platí tedy, že díky vhodné léčbě ve správný čas může vaše kočka prožít spokojený život bez vážnějších zdravotních potíží.
Kočka birma – průměrná délka života
Kočky tohoto plemene se v průměru dožívají 12 až 15 let. Pravděpodobně jste se už někdy setkali s názorem, že kočky mají více životů. Toto odvážné tvrzení nejspíš vzniklo v souvislosti s tím, jak jsou kočky chytré a přizpůsobivé, a navíc mají bystré smysly, díky nimž často „vyváznou“ i z velmi nebezpečných situací. Ani tyto „superschopnosti“ však nemusí kočky pobývající venku ochránit před všemi riziky – mohou se zranit, např. při přebíhání rušných ulic a silnic, nebo se mohou dostat do kontaktu s nebezpečnými látkami, na které narazí při obhlídce svého území. Pokud kočky žijí výhradně v bytě či v domě, kde taková nebezpečí nečíhají, mají větší šanci, že se dožijí vysokého věku.
